Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proveditelnost dříve vyslovených přání v praxi zdravotnické záchranné služby
Fajferová, Kristýna ; Lejsal, Matěj (vedoucí práce) ; Hradcová, Dana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proveditelností dříve vyslovených přání (DVP) v praxi zdravotnické záchranné služby. Zkoumá, jak na vzrůstající zájem o téma reagují dvě organizace - Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje a Zdravotnická záchranná služba kraje Vysočina. Jejím cílem je zjistit, za jakých podmínek se mohou ZZS stát funkčními aktéry v praxi při rozhodování na konci života pacientů a při situacích obsahujících DVP. Klade si za cíl také vytvořit soubor doporučení pro organizace, které by mohly pomoct při práci s dříve vyslovenými přáními v přednemocniční neodkladné péči (PNP). Empirická část této práce je tvořena formou případové studie, analyzuje organizační prostředky, dokumentaci a vnitřní předpisy. Dále je tvořena polostrukturovanými rozhovory s pracovníky organizace. Tyto informace jsou poté zařazeny do kategorií podstatných pro tento výzkum. Přínosem práce je analýza připravenosti organizací na práci s pacienty s DVP a definování oblastí střetu názorů - touchpoints. Významnými faktory, které byly identifikovány na základě zjištěných informací, které ovlivňují proveditelnost DVP v praxi zdravotnických záchranných služeb, jsou znalosti zdravotníků, jejich důvěra a vztah k organizaci, nástroje pro práci s DVP a zkušenosti. Na základě zjištěných informací byla popsána...
Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání
Mayerová, Vendula ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Shrnutí Občanskoprávní odpovědnost v případě nerespektování dříve vysloveného přání Účelem této diplomové práce je analýza a popis problematiky občanskoprávní odpovědnosti ve specifickém případě nerespektování pacientova dříve vysloveného přání lékařem. Institut dříve vysloveného přání byl do českého právního řádu poprvé zaveden Úmluvou o lidských právech a biomedicíně v roce 2001 a později zákonem č. 372/2011 Sb., zákon o poskytování zdravotních služeb. Ačkoli již nelze považovat dříve vyslovené přání za nový institut českého práva, není v praxi příliš využíván. K tématu občanskoprávní odpovědnosti v předmětném případě dosud nebyla vytvořena judikatura a praxe trpí fatálním nedostatkem zkušeností. Nejistota ohledně nastíněné problematiky způsobuje, že lékaři se zdráhají zřídka se objevující dříve vyslovená přání respektovat, neboť se obávají případné trestní odpovědnosti za neposkytnutí zdravotní péče nebytné pro záchranu života pacienta. Tato diplomová práce se snaží vyzdvihnout váhu pacientovy svobodné vůle a současně poukazuje na skutečnost, že i záchrana pacientova života může způsobit nežádoucí právní odpovědnost lékaře. Zabývá se primárně analýzou a rozborem této odpovědnosti v kontextu obecné úpravy občanskoprávní odpovědnosti v českém právu a pokouší se také nastínit problematiku možných nároků...
Informovanost veřejnosti o problematice dříve vyslovených přání
Šandová, Petra ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent)
Autonomie pacienta je v lékařské a ošetřovatelské praxi velmi důležitou hodnotou a každý nemocný by měl mít právo vyjádřit svůj názor na svoji léčbu. Dříve vyslovená přání dávají člověku možnost vyjádřit se i v situacích, kdy by nemohl komunikovat s okolím. Přestože je možné v České republice sepsat si svá dříve vyslovená přání, využívá tuto možnost jen mizivé procento lidí. Proč tomu tak je? Ve své diplomové práci jsem si stanovila dva cíle. Zjistit míru informovanosti laické veřejnosti o dříve vyslovených přáních v České republice a zjistit jejich povědomí o možnosti jmenovat opatrovníka, jako prostředníka plnění dříve vyslovených přání jednotlivce a zda by respondenti uvítali větší informovanost o této problematice. Druhým cílem je zjištění postojů respondentů k problematice dříve vyslovených přání. Jestli se zabývali myšlenkou, že by se mohli dostat do situace, kdy by nemohli komunikovat s okolím, jestli by chtěli mít možnost rozhodovat o své léčbě i v této situaci a jestli by respondenti jmenovali svého opatrovníka. Ráda bych výsledky práce poskytla oddělení řízení kvality a bezpečnosti v nemocnici v rámci zvyšování kvality péče o nemocné, a také je publikovala v odborném časopise. Výsledky práce mohou být rovněž podnětem pro další výzkum. klíčová slova: dříve vyslovená přání, lékař, pacient,...
Trestněprávní problematika dříve vysloveného přání
Blažík, Michael ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat relativně nový institut dříve vysloveného přání v českém právu a analyzovat trestněprávní problematiku v souvislosti s jeho užíváním. Pozornost je zaměřená na zdravotnické pracovníky, kteří se respektováním dříve vyslovené vůle pacienta mohou dostat do rizika vzniku trestněprávní odpovědnosti. Dále je srovnána česká úprava s úpravou australského státu Queensland a popsány zásadní rozhodnutí australských a dalších soudů common law v souvislost s dříve vysloveným přáním. Byly použity metody deskriptivní na popsání jednotlivých institutů a pojmů, které s nimi blízce souvisí, analytické ke zkoumání odpovědnosti lékařů a komparační k porovnání české a queenslandské úpravy. Práce je rozčleněna do sedmi kapitol a několika podkapitol. První kapitola se věnuje institutu dříve vysloveného přání, jeho definici, historii a právním úpravám, ve kterých je zakotven. Druhá kapitola popisuje základní lidská práva, která úzce souvisí s dříve vysloveným přáním. Těmito právy jsou právo na život, právo na důstojnost a právo na sebeurčení. Jednotlivá práva jsou blíže rozebrána a kapitola řeší jejich vzájemnou kolizi. Třetí kapitola se věnuje euthanasii, jejíž souvislost s dříve vysloveným přáním je blíže popsána v této kapitole. Zároveň se část kapitoly věnuje paliativní léčbě,...
Dříve vyslovená přání v legislativě České republiky v komparaci s Australskou právní úpravou
Kocichová, Ondřejka ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Cílem této diplomové práce je podrobný popis a rozbor institutu dříve vysloveného přání v České republice v porovnání s právní úpravou Australského společenství. Z právních úprav Australského společenství se tato práce zabývá právní úpravou státu Queensland a Severního teritoria. Metody použité pro dosažení vytyčeného cíle jsou analytické rozbory právních norem a komparace jednotlivých právních úprav. Úvodní kapitoly této práce se soustředí na samotný princip autonomie pacienta v legislativě České republiky a na ochranu integrity člověka a jeho osobnosti obecně. Práce se nezabývá pouze právní úpravou obsaženou v zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale zmiňuje i právní úpravu zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. V další kapitole jsou rozebrána jednotlivá základní práva pacientů, jako je právo na život a zdraví, právo na sebeurčení a právo na důstojnost. V další části práce se autorka zaměřuje již na institut dříve vysloveného přání, a to nejprve v rámci mezinárodněprávní úpravy. Součástí této kapitoly je i vymezení kritických názorů na dříve vyslovená přání a zároveň i vyzdvihnutí pozitiv jejich užití v praxi. Po vymezení insitutu v rámci mezinárodní úpravy se autorka práce soustředí na právní úpravu České republiky. Autorka nezmiňuje pouze zákon o zdravotních službách, ale také právně...
Aktuální problémy trestní odpovědnosti zdravotnického pracovníka v souvislosti s dříve vyslovenými přáními
Franková, Petra ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zanalyzovat úpravu dříve vyslovených přání, relativně čerstvě zakotveného institutu českého právního řádu, a jeho problematické rysy, zejména problematiku trestní odpovědnosti, která dosud není českou odbornou literaturou uceleněji zpracována. Diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol a ty pro větší přehlednost i do dílčích podkapitol. První kapitola obsahuje úvod věnovaný osobnostním právům pacienta, která poskytují základní východiska zkoumaného tématu. Stručný historický exkurs práv pacientů přechází v náhled na právní úpravu práva na život, práva na sebeurčení a práva na ochranu lidské důstojnosti. V druhé kapitole je vymezen samotný institut dříve vyslovených přání. Základní charakteristika je zpracována s ohledem na právní úpravu, jednotlivý druhy, problémy a kritické aspekty. Třetí kapitola pojednává o právní odpovědnosti ve zdravotnictví. Je rozdělena na čtyři podkapitoly, přičemž každá je věnovaná jedné z občanskoprávní, pracovněprávní, správní a disciplinární odpovědnosti. S tím souvisí i následující kapitola, která se zabývá odpovědností trestněprávní. Té je, s ohledem na téma práce, věnován největší prostor. Je zde uvedena zásada subsidiarity trestní represe a ultima ratio. Zbývající část kapitoly tvoří teoretický souhrn podmínek trestní odpovědnosti. Otázkám...
Respekt k předem vysloveným přáním pacienta - etické souvislosti
PLVANOVÁ, Veronika
Bakalářská práce Respekt k předem vysloveným přáním pacienta je rozdělena na část obsahující teoretická východiska a praktickou část. V teoretické části je postupováno od základních principů etiky přes potřeby a přání pacientů, jejich práva, až k samotné otázce předem vyslovených přání. Oblast předem vyslovených přání vychází z principu autonomie pacienta a je zakotvena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně. Situace v naší republice je znesnadněná tím, že tato oblast zatím není vřazena v zákonech a nemá v českém prostředí tradici. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, polořízený rozhovor. Nejdříve jsem vytvořila krátké kazuistiky vybraných pacientů a poté s nimi hovořila o jednotlivých tématech. Předem jsem zvolila 11 základních otázek, které usměrňovaly běh rozhovoru. Respondenty byli pacienti hospitalizovaní na onkologických odděleních či docházející na ambulanci chemoterapie Nemocnice Jihlava. Hovořila jsem s 10 pacienty. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o jejich právech, jaké mají možnosti vyslovit přání v nemocniční péči. Také, o čem by si pacienti přáli rozhodovat a koho by chtěli pověřit rozhodováním v případě vlastní neschopnosti vyslovit svá přání. K dosažení jednotlivých cílů pak pomáhaly výzkumné otázky a rozdělení rámcových otázek do 3 oblastí. První oblastí byla práva pacientů, která znala většina respondentů. Za nejdůležitější byly považovány: sdělování pravdy o nemoci a léčbě, možnost zvolit a ukončit léčbu, znalost zdravotnického personálu. Další část se zabývala přáními. Většina z pacientů doufala, že dobrý přístup zdravotnického personálu odhalí jejich přání, a tak je nebudou muset sdělovat. Žádný z vybraných respondentů se otázkou předem vyslovených přání v minulosti nezabýval. Závěrečný blok uzavíraly otázky, týkající se možnosti zvolit zástupnou osobu v rozhodování. Pacienti nejčastěji vybírali rodinné příslušníky (partnery, děti). V praxi by bylo možné využít poznatky získané výzkumem k publikaci v odborné literatuře a vytvoření edukačního materiálu pro pacienty i zdravotnické pracovníky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.